Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava projektu financovaného pomocí strukturálních fondů EU
Mátl, Jan ; Chomát, Luděk (oponent) ; Mandelík, Petr (vedoucí práce)
Příprava projektu kroketového hřiště za pomoci spolufinancování ze strukturálních fondu Evropské unie. Analýza současné situace otevřených operačních programů strukturálních fondu s výběrem nejvhodnějšího operačního programu pro čerpaní dotace. Cílem diplomové práce jsou přípravy podkladu předkládaných dotačnímu orgánu se zaměřením na studii proveditelnosti a analýzy cash flow. Rozbor současné situace regionu, jeho demografického vývoje a hrubého domácího produktu. Rozbor investic do projektu a rozčlenění na etapy realizace. Analýza konkurence projektu, SWOT analýza, marketingový mix, rizika projektu a předpoklady udržitelnosti.
Návrhy na řešení problému nezaměstnanosti v Kraji Vysočina
Slezáková, Jana ; Machová, Dana (oponent) ; Mikulec, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Jsou zde analyzovány situace, které ovlivňují nezaměstnanost jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Součástí práce jsou i návrhy řešení a opatření, které by měly vést ke snížení míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina.
Bezpečnostní inspekce v kraji Vysočina
Špaček, Jan ; Radimský, Michal (oponent) ; Matuszková, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá bezpečnostní inspekci na vybraných lokalitách v kraji Vysočina. Celkem bylo zvoleno šest křižovatek z intravilánu a extravilánu a tři úseky z extravilánu, pro které byla v první fázi vypracována analýza nehodovosti. Tyto lokality byly za základě ukazatelů nehodovosti mezi sebou porovnány a z každé skupiny byla vybrána jedna lokalita k vypracování bezpečnostní inspekce, která zahrnovala vizuální prohlídku a následně identifikaci možných rizik. Eliminací těchto bezpečnostních rizik můžeme zajistit plynulost silničního provozu, předejít dopravním nehodám, nebo alespoň zmírnit vážnost zdravotních následků vzniklé při dopravních nehodách.
Informovanost seniorů v Kraji Vysočina v oblasti ochrany obyvatelstva
PEŠTÁLOVÁ, Nela
Tato diplomová práce zjišťuje informovanost seniorů v Kraji Vysočina v oblasti ochrany obyvatelstva. Práce je rozdělena na dvě základní části, a to teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části práce je shrnut stručný vývoj ochrany obyvatelstva od roku 1935 po současnost. Hlavní část pojednává o předních úkolech ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. Práce je zaměřena na Kraj Vysočina, a proto je v práci kapitola věnovaná Jaderné elektrárně Dukovany a její zóně havarijního plánování. Dále se práce věnuje seniorům a jejich vzdělávání ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky, Policií České republiky a asociací Záchranný kruh. Cílem práce bylo zjistit informovanost seniorů v Kraji Vysočina v oblasti ochrany obyvatelstva a následně porovnat informovanost seniorů, kteří žijí doma, a seniorů, kteří žijí v domovech pro seniory. Pomocí dotazníkového šetření a metod matematické a deskriptivní statistiky bylo zjištěno, že informovanost seniorů nedosahuje stanovených 70 % a také, že informovanost seniorů v domovech pro seniory je statisticky významně nižší než informovanost seniorů, kteří v domovech pro seniory nežijí. Přínosem diplomové práce je především získaný přehled o stavu informovanosti seniorů v Kraji Vysočina o ochraně obyvatelstva. Získané výsledky mohou být využity jako informační materiál či jako zdroj pro vytvoření edukativních prezentací pro seniory v domovech pro seniory.
Analýza lokalizačního rozhodování v rámci firmy v kraji Vysočina
KRÁTKÁ, Sabina
Záměrem bakalářské práce je najít a identifikovat lokalizační faktory. Takové faktory, které ovlivňují firmy, při hledání vhodných možností, kde zahájit podnikání a provozovat svou ekonomickou činnost. Pro tuto bakalářskou práci budou použity společnosti, které mají sídlo v kraji Vysočina. Práce je rozdělena do tří částí. První část popisuje nejznámější lokalizační teorie a lokalizační faktory. Konec této části zachycuje stručný popis regionu Vysočina. Druhá část se zabývá metodologií, kde jsou vymezeny použité lokalizační faktory, popsán sběr dat a na konci této části jsou charakterizovány dotazované firmy. Třetí část se pak zabývá vlastní výzkumnou činností, pro níž byl vytvořen dotazník, který zkoumá nejen lokalizační faktory, které na podniky působí, ale i velikost firmy a délku podnikání. V této části jsou následně vyhodnoceny jednotlivé lokalizační faktory podle odpovědí z dotazníku. Vyhodnocení se týká vlivu faktorů na všechny podniky z Vysočiny, ale také vlivu faktorů podle různých kritérií, jako je velikost podniku, okres podnikání nebo délka podnikání. V závěru práce je poukázáno na faktory, které nejvíce nebo naopak nejméně ovlivňují lokalizaci podnikání.
Zaniklá synagoga v Pelhřimově
PROKEŠOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce je představení dnes již zaniklé novogotické synagogy v Pelhřimově, kterou v letech 1890-91 postavila Židovská náboženská obec v Pelhřimově podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera. Podle jeho návrhů vzniklo několik synagog ve Vídni i v Čechách. Diplomová práce tak zasadí pelhřimovskou synagogu nejen do kontextu Fleischerova díla, ale také do vztahu k některým dalším synagogám na Pelhřimovsku, stále existujících i zaniklých. Cílem diplomové práce bude nejen celkové zhodnocení židovské synagogy v Pelhřimově, ale také upozornění na její poválečný osud. Stavba totiž v centru města stála až do roku 1967, kdy ji tehdejší komunistický režim nechal zbourat a postavit místo ní obchodní dům Perla. Výsledkem práce by mohla být i virtuální rekonstrukce zaniklé architektury pelhřimovské synagogy.
Informovanost o paliativní péči, způsobech jejího poskytování a postojích k ní z pohledu praktických lékařů, nemocničního personálu a veřejnosti v kraji Vysočina.
Koudelová, Radka ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část nastiňuje tyto pojmy, tj. paliativní péče, vzdělávání v paliativní péči, povědomí o paliativní péči a postoj k paliativní péči, jsou zde vymezeny jejich definice a stručný úvod do paliativní péče z historického a společenského hlediska. Teoretická část se také věnuje legislativě související s paliativní péčí. Výzkumná část je zaměřena na zjišťování postojů a informovanosti o paliativní péči k těmto pojmům ze strany praktických lékařů, personálu nemocnic a veřejnosti. Na základě kvalitativního šetření si práce klade za cíl zjistit postoje praktických lékařů, zaměstnanců nemocnic a veřejnosti k vnímání paliativní péče v Kraji Vysočina. Shromážděná data byla zpracována pomocí kvalitativní analýzy. Otevřené otázky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla použita tematická analýza. Bylo identifikováno osm tematických celků. Následně byly výsledky interpretovány a porovnány s informacemi nalezenými v literatuře, čímž byl nabídnut základní vhled do problematiky. Klíčová slova: informovanost o paliativní péči, paliativní péče, postoj k paliativní péči, praktičtí lékaři, nemocniční personál, veřejnost, sociální konstruktivismus, kraj Vysočina
Současný stav a perspektivy vývoje kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina
Havelková, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Současný stav a perspektivy vývoje kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením současných kapacit pobytových sociálních služeb pro seniory v SO ORP Kraje Vysočina a nastíněním jejich možným budoucím vývojem. Nejprve byla vytvořena projekce obyvatel v SO ORP na základě projekce obyvatel Kraje Vysočina a demografických charakteristik daných správních obvodů. Z Registru poskytovatelů sociálních služeb byla získána data o současných kapacitách domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem v jednotlivých SO ORP. Na základě námi sestavené projekce obyvatelstva a současných kapacit pobytových sociálních služeb byly vypočítány modelové odhady kapacit těchto zařízení ve správních obvodech Kraje Vysočina. Bylo zjištěno, že aby byla zachována současná dostupnost pobytových služeb, měly by se kapacity do roku 2050 v průměru navýšit o více než třetinu. K nejvyššímu relativnímu nárůstu kapacit by mělo dojít v SO ORP Velké Meziříčí a SO ORP Jihlava, což je dáno nejvyšším očekávaným nárůstem počtu seniorů v těchto obvodech. Pro získání informací o situaci dostupnosti sociálních služeb v daném obvodu, z pohledu samotných obcí s rozšířenou působností, bylo provedeno dotazníkové šetření, v němž byli osloveni vedoucí odboru sociálních služeb všech 15 obcí....
Trávení volného času v městském a venkovském prostředí; případová studie kraje Praha a Vysočina
Mlčochová, Aneta ; Kůsová, Tereza (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Předložená bakalářská práce se snaží popsat a vyhodnotit, do jaké míry se v dnešní době liší trávení volného času v městských a venkovských oblastech. Podrobněji budu zejména zkoumat frekvenci volnočasových aktivit v městském prostředí Prahy a venkovském prostředí Vysočiny. Součástí práce je obecná specifikace volného času, města a venkova, vliv jednotlivých aspektů na trávení volného času a stručný demografický a socioekonomický rozbor krajů Praha a Vysočina. V hlavní části práce je kvantitativní zpracování a analýza sekundárních dat zaměřených na trávení volného času. Pozornost bude dále zaměřena na trávení volného času na základě rozdílného pohlaví, věku, dosaženého stupně vzdělání, příjmů a velikosti obce. Vedlejší součástí práce jsou strukturované rozhovory s lidmi z venkovského prostředí.
Tvorba zdravotní politiky Kraje Vysočina
Hájek, Jakub ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce Tvorba zdravotní politiky Kraje Vysočina se věnuje vzniku zdravotní politiky kraje a tvorbě a využití koncepčních dokumentů zaměřených na zdravotnictví. Vytvoření krajů v roce 2000, zrušení okresů v roce 2003 a převedení zdravotnických zařízení na kraje vyvolalo nutnost strategického řízení ve zcela nové oblasti. Původně ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, později samostatně se Kraj Vysočina rozhodnul připravit koncepční dokumenty, které by popsaly stávající situaci krajského zdravotnictví, definovaly cíle a priority pro jeho další směřování. Kraj Vysočina pojal přípravy koncepce velmi zeširoka a mezi roky 2003 a 2007 vzniknul Zdravotní plán kraje Vysočina, který však nebyl zcela dokončen. Dále Kraj Vysočina připravil Program Zdraví 21 pro kraj Vysočina a Koncepci eHealth Kraje Vysočina zaměřené na další oblasti zdraví a zdravotnictví. Diplomová práce zkoumá vznik těchto strategických dokumentů, práci krajské samosprávy s nimi a jejich využití v praktické politice při dosahování cílů spočívajících v dosažení co nejvyšší úrovně zdraví populace. Z hlediska jednotlivých koncepcí se diplomová práce věnuje naplňování stanovených cílů a aktualizaci dokumentů. V roce 2016 došlo ke schválení navazujících strategií pro všechny tři dokumenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.